Vysněný nástroj

Takže je třeba si to zrekapitulovat. ZLib-1.2.11, libPNG-1.6.37, libjpeg-turbo-2.0.2, openjpeg-2.3.1, tiff-4.0.10, bzip2-1.0.6, xz-5.2.4, portaudio-v19, portmidi-r227, portsmf-r227, harfbuzz-2.4.0, freetype-2.10.0, libwebp-1.0.2, libxml2-2.9.9, lcms2-2.9, libssh2-1.8.2, openssl-1.1.1b, libcurl-7.64.1, llvm-5.0.2, cfe-5.0.2, fltk-1.3.5, libogg-1.3.3, libvorbis-1.3.6, flac-1.3.2, speex-1.2.0, sqlite-amalgamation-3280000, libsndfile-1.0.28, libsamplerate-0.1.9, libmusicxml-3.14, liblo-0.30, fluidsynth-2.0.5, LuaJIT-2.0.5, stk-4.6.1, hdf5-1.10.5, faust-2.15.11, csound-6.12.2, icu-64_2, qt-everywhere-src-5.12.3 . Tak snad jsem něco nevynechal. To jsou podle mně knihovny ze světa otevřeného zdrojového kódu, které jsou zapotřebí k sestavení mnou vysněného nástroje na kompozici hudby…

Takže zbývá jen naučit se všechna rozhraní, všechny používané formální jazyky a je třeba neopomenout protokoly různých vstupně výstupních částí.

Pak je třeba toto vše poskládat do uceleného (alespoň) prototypu programu s grafickým uživatelským rozhraním.

A asi úplně na konec je třeba, naučit se skládat libozvučné tóny kompozic nejen populárních v podobě tempa, výšek, délek a snad i spektra. I nejjednodušší oscilátor je k ničemu, když k němu není správný notový zápis.

Tak ti OF přeji hodně zdaru s těmi všemi úžasnými nástroji, které máš k dispozici. Jen je smůla, že jsi blb. Ani tu Rubikovu kostku jsi neposkládal.

Tak abych šel vytrvávat. Kolik hezkých chvil si mohu užít s názvy funkcí těch knihoven a při tom cítit tu sílu pod jejich povrchem. Problém je vždy a zůstává stejný- kompozice. Ať to vezmu zleva či zprava (z jakéhokoliv úhlu), vždy ztroskotám na nějaké neslučitelnosti a to už mě vážně nebaví. Hrát si s modelínou je bezva, ale to jen do té doby, než se z ní stane nechutná šedá břečka, stékající po prstech tím vším tvarováním a slučováním. Jenže… když tu modelínu rozbalím a nechám ji tak jak je, pak ztrácí svůj smysl. Takže… slepit dohromady ve všech barvách duhy a nedopustit šedou břečku. To není jednoduché při neznalosti toho všeho, co se skrývá pod tím, co se lepí k sobě, protože pak je to slepeno násilím a břečce se nelze vyhnout. Jistě že není třeba jít ve znalosti až na atomy.

Jednoduše opět skončím u přípravy nástrojů. Nejspíš je to i strach z šedé břečky, co mě objímá. Kdyby mě tak ten strach alespoň jen obcházel. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code